Tři sestřičky

9. února 2008 v 20:35 |  Téma lidé



Každý má svou místnost.
Někdo tu je sám.
Někdo tam nikdy nechodí.
Někdo se bojí stínů,
co se tu vždycky vyrojí.

---
Vešla jsem do své místnosti,
pyšná jako páv,
za cílem sjednat si pořádek,
ale čekal mě brzký pád,
zpátky na tvrdou zem.

---
Někdo tam je sám.
Někdy jsou tam dva.
My jsme tady tři.

---
Tři sestřičky,
nepojmenované.
Tři sestřičky,
proklínané.
Tři sestřičky,
uzavřené.
Tři sestřičky,
zamčené.
V místnosti bez oken.
V mé mysli.

---
Sedím na špinavé podlaze,
klátím se ze strany na stranu,
dívám se po vhodném provaze,
co ukončil by tuhle nekonečnou hodinu,
co trvá již celých šestnáct let,
kdy sedím v místnosti bez oken,
bez dveří,
bez vhodného nástroje,
co ukončil by moje trápení.
Střepy zrcadel, ty jsou nevhodné,
sestřičky ztupili jejich ostří…

---
Jsem tu navždy,
s Pýchou a Závistí.
Sestřičky moje se postarají
ať nikdy nepoznám to krásné,
štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Catherrina Catherrina | E-mail | Web | 9. února 2008 v 21:58 | Reagovat

Smutné!:(

Jinak je to krásně procítěné, ale trochu víc depresivní...

2 Mixie Mixie | Web | 9. února 2008 v 22:32 | Reagovat

To proto, že báseň měla být inspirována a podle toho to tak taky vypadá :)

Díky

3 Mauška & Verunka=tvoje SB:-* Mauška & Verunka=tvoje SB:-* | Web | 10. února 2008 v 13:41 | Reagovat

ty depresivní básničky ti prostě jdou..=*

A vlastně jak to vypadá s tamtu soutěží..??jak si tam posílala ty básničky..??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama