Zapomeň a jdi dál snít

16. února 2008 v 2:06 |  Slash

A kupodivu je to trochu romantické, což vůbec není můj styl. Jo a všimněte si času, kdy jsem to napsala! :D Mimochodem čím dál tím víc kombinuju básně a povídky, zajímavé. Nevím vůbec čím to je!?
Jo a nelekejte se ty "xxx" jen abych oddělila sloky, asi to budu používat pořád, protože mě štve, jak si blog dělá co chce s mým formátováním :) >

Koukám tak na měsíc,
vzdálený
tisíc mil.
xxx

Koukám tak na věž
hradu.
Blízkou, jen dotknout se.
xxx

Koukám tak do okna
nebelvírské koleje,
kde jsi ty.
xxx

Koukám a vzpomínám
na chvíle,
které si nepamatuješ,
protože já je vymazal
kouzlem.
Avšak mou paměť ne.
xxx


Ředitel Bradavic Albus Brumbál odešel od okna a s rukama spojenými za zády pohlédl na svého věrného přítele fénixe.
"Tak to vidíš, Fawkesi, jak se někdy věci vyvinou," postěžoval si starý pán. Těžce usedl za svůj stůl. Nepřítomně hleděl na myslánku a jakoby se zahalil pláštěm vzpomínek. Uchopil za opaskem zastrčenou hůlku, přiložil ji ke spánku a za okamžikem do myslánky putovaly vějíře vzpomínek. Po pár minutách byl Brumbál hotov. Naklonil se k modře světélkující míse, jeho brýle se párkrát zaleskly odrazem zvláštní "vody" v míse…
---
…a Brumbál stál ve své vlastní ředitelně před pár lety. Před ním se odehrávala prudká hádka. Harry Potter právě zvedl židli a mrštil jí o zeď. On sám seděl v křesle a čekal, až se chlapec uklidní. Brumbál z přítomnosti byl taktéž trpělivý. Vychutnával si ten pocit štěstí, že je zase tady, v ten den, kdy vše vyšlo najevo a zároveň zůstalo skryto.

Slunce bylo již dávno na nebi, když Brumbál domluvil a prozradil Harrymu, proč jej nejmenoval prefektem. Cítil, jak se mu z oka skutálela jedna slza. Harry naproti něj se rozpačitě pohnul, jakoby chtěl vstát a obejmout ho. Ale Brumbál věděl, že na to chlapec nemá odvahu. Pohlédl na něj a bolestně si uvědomil, že ho ke chlapci pojí láska, ale ne taková, kterou on hlásal, aby byla mezi všemi, ale ta pravá, horoucí, nekonečná, toužebná, vášnivá, ta, o níž víte, že je navždy a vše překoná…
Harry neuhnul pohledem, protože cítil, jak se atmosféra mezi ním a ředitelem změnila. V kraťoučké chvíli mezi oběma došlo k porozumění.
Albus vstal. Harry taktéž. Mlčky došli k sobě. Dlouho si hleděli do očí. Harry si uvědomil, že má suché rty a bezděčně si po nich přejel jazykem. Že to vypadá jako svádění si pomyslel až o chvíli později. Tváře měl náhle červené, ruce mokré a oči skloněné k podlaze.
Brumbál ho chytil svou stařičkou rukou za bradu a lehce zatlačil, aby jej donutil podívat se mu do očí. Harry pootevřel ústa. Oba se k sobě pomalu nakláněli, až se jejich rty setkaly a spojily se v polibek. Nejdříve se jen něžně ochutnávali. Oba byli jak v transu. Harry to vždycky nějak povědomě tušil, že vztah mezi ním a Brumbálem je něco víc. Ale pořád nemohl uvěřit, že tu teď stojí a proplétá jazyk s jazykem největšího čaroděje této doby.
Dlouho tam tak stáli a líbali se. Dlaněmi přejížděli po těle toho druhého a v jejich pohybech, v jejich polibcích bylo znát jediné - vášeň a touha.
Brumbál se od Harryho po nekonečně dlouhé chvíli odtrhl. Pozvedl hůlku zastrčenou za pasem.
"Ne…" zaprotestoval Harry z minulosti.
"Ne!" vykřikl Brumbál z přítomnosti.
Ale formule paměťového kouzla byla již vyslovena.
Brumbál sklonil paži, kterou chtěl chytit své vlastní já a zastavit jej. Jenže už bylo pozdě; Harrymu se v očích objevila jakási mlha, jednou za vše poděkoval a odešel. Brumbál z minulosti si povzdychl, usedl do křesla a po tvářích se mu rozkutálely další slzy. Obyvatelé obrazu si mezi sebou tiše šepotali, ale jen mezi sebou! Byli kouzelnickým zákonem vázáni k tomu neprozrazovat nikdy nic z toho, co se kdy v ředitelně odehrálo před jejich očima.
Nikdo se tedy nedozvěděl, že se v Bradavicích rozpadl jeden vztah ještě před tím, než začal.
---
"Ale nemusel se rozpadnout," posteskl si Brumbál z přítomnosti. Myslánka již byla uklizená. Albus přemýšlel. Nad minulostí, přítomností a budoucností.
Co by se stalo, kdyby nevyslovil to jediné slovíčko?
Zapomeň!
Co by se stalo, kdyby si ho zavolal a vyvolal v něm tu vzpomínku?
Zapomeň.
Co by se stalo, kdyby přiznal, že je gay?
Zapomeň…
Nejen mudlové jsou proti homosexuálům. Ale kdyby se provalilo, že málem svedl nezletilého kouzelníka… Chlapce, který zůstal naživu…
Brumbál si povzdechl. Teď to již nemělo cenu.
Ach, ty starý blázne, co si nalháváš? Nech ho šťastného s Ginny Weasleyovou, nech ho zplodit spoustu dětí, nech ho žít dobrý život.

Vidím tu postavu,
vysokou, shrbenou,
za oknem gotickým.
xxx

Vidím jej před sebou
a toužím
být jen s ním.
xxx

Oči usměvavé,
ohníčky v nich
chci spojit
v porozumění…
xxx

Ty jsi ale blázen, Harry!
Cožpak se to smí?
On je ten,
kterého nemůžeš mít…
xxx

Ředitel školy,
veliký kouzelník.
A ty jen mladík s jizvou na čele.
xxx

Tak jdi dál snít…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Catherrina Catherrina | Web | 16. února 2008 v 2:34 | Reagovat

Opravdu velice neobvyklí pár, ale to nic nemění na tom, že je to hezky napsané!=) Ze začátku jsem nevěděla, jak na to reagovat a měla jsem z toho takový zvláštní pocit, ale potom jakoby se to všechno prolomilo a konečně jsem si to začala neuvěřitelně užívat...:)

Promiň, že tak žvaním, ale podívej se, kolik je hodin...=D

Zkrátka se mi to líbilo a myslím, že by nebylo na škodu, kdybys napsala ještě pár povídek s tímto zajímavým párem...:-))

2 Mixie Mixie | Web | 16. února 2008 v 11:04 | Reagovat

To víš, z mých děl může mít čtenář většinou jen divný pocit :)

Na t o v kolik si to psala si to napsala veice dobře, to si piš :))

3 Grey lady Grey lady | Web | 16. února 2008 v 11:13 | Reagovat

Neobvyklé, zajímavé a docela to i sedí. :) Vždyť Rowlingová přiznala, že Brumba je gay a ten zmetek světácká Pottřík... Takové obšťastňování kladných postav, to je urážka! Pořádám revoluci na podporu záporných postav! ×D

No dobře, vrátila sjem se z hor a stále jsem trošku dezorientovaná. :)

4 Mixie Mixie | Web | 16. února 2008 v 11:17 | Reagovat

když já jsem chtěla Severuse na chvíli nechat na pokoji.... Tak napíšu něco, kde Brumbál Harryho znásilní, aby sy ty brutální povahy v nás přišly na své :)

5 Vallie Vallie | Web | 16. února 2008 v 16:38 | Reagovat

Tak to by mohlo být zajímavý:D Ale k povídce... to bylo romantický:) Krásně napsaný a detailně. Ale nějak si to neumím moc dobře představit - Brumbál s Harym? No ,i když pár Severus s Harym taky moc nejde k sobě... Nevím..

6 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 16. února 2008 v 23:06 | Reagovat

Neuraž se Mixie...

BLééééééééééééééééé! :D Nic proti oběma postavám, ale Brumbál? Starej, seschlej dědek... To mi ABSOLUTNĚ! nesedí...:D Ale bude mi to sedět... za pár chvil, až si to pořádně urovnám v hlavě...

Jinak=) Zítra ti napíšu velkou chválu=)

7 Mixie Mixie | 16. února 2008 v 23:19 | Reagovat

:))))

Mno vidíš a Merlin ví proč, zrovna tahle dvojice mi k sobě nějak spojí. A nevím jak ty, ale já osobně si ho vždycky v takovýchle přezdívkách představuji mladšího. Musíš zapojit trochu fantazie zlato :)))

8 mardom mardom | Web | 17. února 2008 v 10:05 | Reagovat

To já si zase dokážu představit, že by ho Brumbál mohl milovat, není vůbec nic neobvyklého, že starší muži milují mladší partnerky a když je Brumbál gay - tak partnery. A u těch mladších je to zase ten obdiv ke staršímu (stačí číst noviny o nerovných vztazích), takže mi to vůbec nepřijde nereálné. Navíc tady je to krásně potlačené, ta touha jednou vytryskne, ale Brumbál si uvědomuje, co by mohlo přijít a tak to zastaví, dřív než k něčemu dojde. Mě se to líbilo moc. A ty básničky k tomu taky sedí.

9 Mixie Mixie | 17. února 2008 v 11:30 | Reagovat

Díky mardom. :)

10 Bilkis Bilkis | Web | 18. února 2008 v 7:08 | Reagovat

Bezvááááááááá. Tak tenhle pár jsem asi nikdy nikde nečetla. Ale je to velmi poučné! Já jsem nadšená, Mixie, nadšená! Pěkně napsané, tíživá atmosféra, samota, stesk... Těším se na další slashe z tvé dílny!

11 Mixie Mixie | 18. února 2008 v 9:40 | Reagovat

Jé, děkuju Bilkis :) Budu se snažit ;)

12 Blanch Blanch | 2. března 2008 v 2:02 | Reagovat

Nj..chudák Brumbál..

Sice mi tenhle pár přijde dost..nechutný je silné slovo...prostě...nepředstavitelný, ale bylo to moc pěkně a něžně napsáno.

Brumbál byl vůbe chudáček..bobek, měla jsem ho mco ráda. Tolik si toho zažil a nikdy nedostál klidu.

No..Rowla říkala, že v kouzelnickém světě se homosexualita bere právě líp než v mudlovském..že takoví Malfoyové by se nad tím vůbec nepozastavili...

Myslím, že tenhle pár by byl asi v Guinessovce za to, že by byl mezi nimi největší věkový rozdíl :)))

nějakých 135 let nebo kolik :))

Ale pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama