Dovolená

16. března 2008 v 0:26 | Mixie |  Slash
Á, bože....
Mno jedna jednorázovka.
Ehm, slash.
Ehm ehm, hlavní postavy: Voldemort a nějakej kluk.
Ehm ehm ehm, doba: Budoucnost.
Ehm ehm ehm ehm, asi až od 15.
Ehm ehm ehm ehm ehm, snažila jsem se a to se cení.
Ehm ehm ehm ehm ehm ehm, komu se to nelíbí, ať mi klobouk políbí.
Bože, a takováto je bbost! Jo a snažila jsem se být vtipná, původně to totiž měla být komedie, tak se nelekejte trapných pokusů o vtip :))

"Dámy a pánové, dámy a pánové, mohli byste jít všichni sem? Ano, ano, přesně sem, ale nepřekračujte prosím čáru na zemi, která značí vyhrazený prostor pro vás návštěvníky, ano? Děkuji!"
Průvodce se usmál při pohledu na obyčejné čaroděje z celého světa, kteří poslouchali jeho pokyny. Dodávalo mu to podstatnou dávku sebevědomí. Mírně si odkašlal, rozpřáhl teatrálně paže a zvolal: "Vítám vás v ložnici samotného Pána zla, Vy-víte-koho, Toho-jehož-jméno-nemůžeme-vyslovit neboli lorda Voldemorta. Jak všichni víte, tento čaroděj žil na ve dvacátém až v jednadvacátém století. Dlouhou dobu se snažil ovládnout svět, podnikl spoustu pokusů o to stát se nesmrtelným, ale vždy tu byl někdo, kdo jeho plány překazil, ať už to byl Albus Brumbál nebo slavný Harry Potter, jehož dům mimochodem též patří k naší cestovní síti, detaily máte ve vašich prospektech, které jste dostali u pokladny."
Průvodce mluvil a mluvil, opakoval tolik známou historii a mladý chlapec Ray se nudil a nudil. Dovolená s rodiči je fakt otrava. Natož když lezou po domech slavných lidí. Koho má zajímat, že nějakej starej chlápek měl zelený nebesa a postel velkou jako kráva? Ray se otočil od davu a průvodce, který se dostával do ráže, a nenápadně poodešel stranou. Nikdo ho nezastavil, rodiče byli až moc zaujatí líčením finální bitvy, kdy prý Harry Potter zabil třicet Smrtijedů jediným kouzlem. Jemu to bylo fuk, Potter už je pár let pod kytkami, Voldy taky, tak co?
Ray vešel do obývacího pokoje. Obyčejný. Jen to nejdůležitější k přežití. Laděný do tmava. Křesla, stolek, na stěnách obrazy. Nuda. Ray přejížděl očima po obrazech. Nikoho z osob na nich vyobrazených nepoznával. Samozřejmě až na ten nad krbem. Obrazy Pána zla v životní velikosti nejsou až tak obvyklé, to se musí uznat.
"To musel být strašnej egocentrickej chlap," pomyslel si Ray. Pán zla na obraze stál a sledoval ho, jak se prochází po jeho pokoji.
Ray si to uvědomil strašně nerad, ale i přesto, že Voldemort na obraze mlčel, jeho pohled byl velice pronikavý. Sledoval každý jeho krok. Ray se považoval za drsňáka, jeo přece nerozhází nějaký starý obraz!
Rayovi náhle vstaly všechny chloupky na těle. Rychle se otočil. Voldemort byl na obraze stále a pořád ještě jej pozoroval, ale Ray se vyděsil kvůli něčemu jinému. Na prchavý okamžik měl totiž pocit, že za ním někdo (nebo něco) stálo.
Uznal, že tady mu to stačilo. Chce se vrátit ke skupině. Až teď si mladík uvědomil, že neslyší otravné žvatlání jejich průvodce. Okamžitě se vydal zpátky do ložnice a jeho obavy se potvrdily - nikdo tu nebyl. Odešli. Zůstal tady sám.
A sakra!
Ne že by se bál. Není čeho. Prostě tu počká, a až zjistí, že chybí, určitě se sem vrátí. Ani se nesnažil dojít ke vchodovým dveřím. Na začátku cesty po domech nejslavnějších čarodějů a čarodějek v dějinách bylo každému řečeno, že jsou domy chráněné složitými kouzly, jejich tajemství ale znají jen průvodci. Bez průvodce se nikdo nedostane dovnitř a už rozhodně ne ven.
Ray nervózně polkl. On opravdu nemá strach. Jen…Jen ho to tady možná trochu děsí.
Hlasitě mu zakručelo v břiše. Už tady byl přes hodinu. A šla na něj únava. To cestování totiž člověka zmůže.
Ray se rozhodl, že bude čekat v ložnici. V obýváku nedokázal být kvůli tomu obrazu ("Ty oči!" otřásl se Ray.), v kuchyni nebylo žádné pohodlí a prozkoumávat tenhle dům dál se mu nechtělo už vůbec. Takže se na tu chvilku, co tu bude čekat, usídlil v ložnici.
Dominovala jí hlavně veliká postel s nebesy. Ray dostal chuť si do ní lehnout. Vsadil by se, že tou postelí prošlo více děvek než je v anglických přístavech. Jaké to asi musí být tam ležet…?
Už podruhé v ten den Ray zažil pocit, že za ním někdo stojí. Tentokrát to bylo tak intenzivní, že téměř cítil, jak mu dotyčný dýchá na krk.
Rychle se otočil a vyděšeně zíral do prázdné chodby.
Nelíbilo se mu tady. Ale vůbec ne. Rozhodl se, že si sedne na postel, čímž bude mít perfektní výhled do chodby a na celou ložnici, a tak tady počká, než pro něj přijdou.
Ray si váhavě sedl na okraj. Matrace se pod ním mírně prohnula. Ideálně měkoučká. Nevěděl, z jakého materiálu je povlečení na Voldemortově posteli, ale rozhodně to bylo více než příjemné na omak.
Na divné pocity a podivné stíny Ray jako mávnutím policejní plácačky zapomněl. Dostal totiž šílený nápad.
Leží v posteli lorda Voldemorta. To už je samo o sobě šílené. To mu nikdo neuvěří.
Přejel dlaní po tom podivném materiálu. Ležet tady… Představovat si, co všechno se tu muselo odehrávat… To je téměř vzrušující…
Mladík si lehl a zavřel oči. Po chvíli začal pravidelně a hluboce oddechovat. Neviděl stín pohybující se okolo něj. Necítil lehké závany větru… Možná se mu něco zdálo…
Ray se díval do očí Pánovi zla. Ale nebyl nijak vyděšený. Vůbec se nebál. Ale stejně to bylo zvláštní. Voldemort se díval do těch jeho, ale měl v nich podivný výraz. Výraz… Touhy? Chtíče? Ray se vyděsil a snažil se vyskočit z postele, avšak zjistil, že se nemůže hýbat.
Ne. Hýbá se. Teď dokonce pohladil tu hadí tvář! Přejel po jeho lícní kosti bříšky prstů a cosi zašeptal. Jenže tomu nerozuměl. Z jeho úst vycházel jakýsi sykot a Voldemort mu odpověděl stejně. Ray to nechápal. Co se děje? Co to má být?! I když nemohl pohnout hlavou ani očima, zahlédl, že leží ve Voldemortově posteli. A že jsou oba nazí.
A že se k němu teď Voldemort přibližuje a chce ho políbit.
Merline, pomoz!
Jenže on, ne on, jeho tělo, vyšlo Pánovi zla vstříc. Ray čekal, že to bude nechutné a odpuzující, už jen to pomyšlení…
Jejich rty se srazily. Ray mírně pootevřel ústa. Netušil, zda to udělal sám nebo ne. Z Voldemorta vycházelo něco, co zastínilo všechny pochybnosti, všechen odpor, odstranilo zábrany…
Ray se uvolnil a zapojil do polibku i jazyk. Jenže po chvíli se od něj Voldemort odtrhl. Ray to pochopil. Tady nejde o něžnosti. Jde o sex, uspokojení, a nic jiného.
Voldemort si lehl na Raye.
"Tak povídej, Pottere, co ti mám dělat?" zeptal se Voldemort.
Pottere?! Ray čekal, co on… Co Harry Potter řekne. Trochu se toho děsil… A trochu byl zvědavý, kam tohle směřuje.
Avšak Potter mlčel. Pán zla začínal být naštvaný z jeho mlčenlivosti a vypadalo to, že nemá daleko k tomu použít hůlku. Jakýmkoli způsobem.
"Já čekám, Pottere, a víš dobře, že trpělivostí jsem nikdy neoplýval!" zavrčí Voldemort.
Ray zkusí otevřít pusu a vydat ze sebe jakékoli slovo.
"Vypadáš jak žába na suchu. Sakra chlape, todle má být sexy?!" Voldemort se naštval a posadil se k němu zády.
Ray, překvapen, že je pánem nad svým tělem (ať je jakékoli a kohokoli), jen slabě zalapal po dechu.
"Jasně jsme se domluvili, jaké to bude. Do háje ty taky musíš všechno zkazit," pronesl nešťastně Pán zla a složil hlavu do dlaní.
Ray nevěřil očím, uším a všemu ostatnímu na svém těle.
"Já…" začal, ale netušil, co by měl říct. Náhle ho napadlo, jaké by to bylo se milovat s Pánem zla. Kruci, nějaké experimenty za sebou má, ale Pán zla…
"Pojď sem," řekl a šáhl Voldemortovi na bledé rameno. Ten se na něj podíval, překvapen jeho reakcí. Ray nevěděl, co spolu Voldemort a Potter měli, ale to teď nebude řešit.
"Já… Nejsem si jistý, jestli si pamatuju, na čem jsme se dohodli," řekl Ray a naklonil se k Voldemortově obličeji. Zblízka si prohlížel jeho hladkou kůži s minimem vrásek, úzké nosní dírky, tenké rty.
Voldemort se usmál.
"Ne? Tak ti to budu muset připomenout…" řekl Pán zla a zatlačil na Rayova ramena, čímž ho donutil si opět lehnout. Začali se líbat. Pro Raye to bylo až děsivě vzrušující. Cítil, jak Voldemortovy dlaně přejíždí po jeho těle. Hladí bradavky, jemně jej lechtají na břichu, a jak jedna ruka zamíří níž a dotkne se jeho mužství…
Ray zalapal po dechu a napřímil se do sedu. Na chvíli jej ovládla panika. Kolem něj vládla tma a on ani nevěděl, kde krucinál je.
Pak na svém nahém těle ucítil tu podivnou látku a vzpomněl si. Voldemort, dům, dovolená.
Nahém?
Ray netušil, jak se ocitl nahý. Po chvíli si jeho oči přivykly na tmu a on viděl kupku oblečení na zemi. Musel si je nevědomky sundat ve spánku.
Spánek.
Voldemort.
Sen.
Ray se nezmohl na nic jiného než zírat do tmy a přehrávat si v mysli ten šílený sen, co se mu zdál.
Sen?
Pokud ano, Ray netušil, že má tak obrovskou fantazii. Milování s Pánem zla…
"Panebože, já chci odtud!" zaskuhral Ray a přemýšlel, čím si zkrátí čekání. Protože po tom snu už rozhodně neusne. Ani nechce. Kdo ví, co by se mu v téhle pošahané posteli zdálo!
Mladík vyskočil z postele a začal se oblíkat, nevšímaje si své erekce. Nevšiml si podivného stínu v rohu ložnice.
Což je dobře, protože to by chudák kluk do rána nevydržel.
Bohatě stačil zážitek z Voldemortovy postele.
Když za pár hodin Ray odcházel z Voldemortova domu, ohlédl se naposledy a hlavně se zaměřil na okno ložnice. Neposlouchal kecy průvodce a ani neposlouchal nářky matky a už vůbec si nevšímal nezájmu otce.
Radši se díval, zda neuvidí jakoukoli známku… Něčeho…
Záclona se nepatrně pohnula. Jen o pár milimetrů, ale Ray to stejně zaznamenal. S úsměvem se otočil.
Nevěděl, co si má myslet. Byl zneužit? Nebo má jen moc živou fantazii? Pohrála si s ním jeho představivost? Pokud ano, tak co? A pokud ne…
"Mami, tohle je stejně docela dobrá dovolená," obrátil se Ray na matku. "Pojedeme příští rok znova?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Catherrina Catherrina | Web | 16. března 2008 v 0:43 | Reagovat

No páni, první slash povídka, kterou čtu legálně!:))

Psalas, že to není vtipný, tak jak to, že sem se celou dobu prapodivně pochechtávala? Jak mi to vysvětlíš, mladá dámo?:)))

Ne, bylo to skvělý. Líbil se mi nápad, zpracování, asi všechno...:)))) Nejlepší byl ale stejně uraženej Voldy!:)))) Prostě super, dávám 88,8%.:)))

2 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 16. března 2008 v 1:36 | Reagovat

Spát s Voldym? Hm... Možná... Nevim nevim.... :D

Je to super=) No fakt, věř mi=) Zítra si to přečtu ještě...=)

3 Miraella Miraella | Web | 16. března 2008 v 1:39 | Reagovat

Tak... a teď ve mně panují dva odlišné pocity z téhle povídky a bijou se mezi sebou jako psi. Ten první pocit je opravdu hluboký a úžasný dojem z povídky, ze vší té záhadnosti, temnoty a celé zápletky, ten druhý pocit je nutkání se smát, hlavně u konce. Divím se, že se ti to povedlo skloubit! Ty jsi prostě ú-ž-a-s-n-á. Až budu jednou slavná malířka, vykreslím tě na katedrálu v Iráku a Iráčané tě tam budou uctívat a nosit ti ovoce a mrtvej dobytek. (Tohle sice říkám každému, ale stejně bys to měla brát jako poctu:D)

A k tvému komentu u mě na blogu. Vůbec nemáš zač děkovat ohledně komentářů a zadaného drabblete. Spíš já děkuju tobě, že mám možnost tvoje dílka číst. Bez nich bych se cítila značně ochuzena.

A... psát něco bez HP? Já ti nevím, na to nemám. A natolik HP miluju, že bych tomu nemohla vrazit kudlu do zad a psát něco jiného:D Prostě... HP forever!

4 darken darken | Web | 16. března 2008 v 4:43 | Reagovat

Chudák Voldík. :-´( Zlý ošklivý ray, že mu nedal! xD

Podle toho, co jsi psala jsem čekala, co se z toho vyklube a nakonec jsem byla opravdu mile překvapena. Nemám slash s Voldym moc ráda, ale tenhle je moc povedený. :-)

Celou dobu jsem se potutelně usmívala a mám nutkání rozesmát se na celé kolo, opravdu moc dobrá povídka.

5 Mixie Mixie | 16. března 2008 v 9:45 | Reagovat

Cat: Vše nejlepší (však jsem ti už psala na blog ;))

Luc: Díky, klidně přečti :) Popravdě já bych do toho s Voldym asi nešla, ale kdo mě zase přivedl na ten nápad, hm?? Nebyla to naše milá...

...Mir: Proč v Íráku? Anglický katedrály jsou hezčí. :))) Děkuju za poctu, klaním se až k zemi za to, že si mě obdařila svým komentářem!!!

Ale mohla bys to někdy zkusit. Myslím, že by ti to šlo víc než dobře (jenže zkušenosti říkají, že jak napíšeš něco bez HP, návštěvnost klesá... :)))

Dar: Potutulný úsměv je zdravý a prodlužuje život! Děkuju za pochvalu!

Všimli jste si, jak ráda zkracuji jména? :)) (Ale opovažte mě někdo nazvat "Mix"! :))

6 Miraella Miraella | Web | 16. března 2008 v 11:06 | Reagovat

Mixie: v Iráku, abys nikdy nepřišla na to, že sem se ti na ten obraz na katedrále vyprdla:D Protože lidi přece jen do Iráku moc často nejezdí:D:D Sakra, teď jsem se prokecla...

7 Grey lady Grey lady | Web | 16. března 2008 v 12:20 | Reagovat

Mix (sakra, to jsem asi neměla říkat, co? :)), já prostě nemám slov. Originální námět, pěkně sepsané, vtipné! :)

Asi začnu taky takové perverzní věci psát. :) Už jsem totiž stála při zrodu jedné z nich. :)

8 Kahl Kahl | E-mail | Web | 16. března 2008 v 15:24 | Reagovat

Voldyho nemusim, ale tohle bylo super... :D Vážně zajímavej náměť a uraženej Voldy... :D Doteď se přiblble usmívám.

9 Neonka Neonka | Web | 16. března 2008 v 19:20 | Reagovat

Tak Voldyho bych nechtěla, ale neříkej mu to, urazila bys jeho mužské ego. Ale co, on má stejně trošku jiný vkus, že :)))

Tohle bylo skvělý, ten konec mě dostal, prostě se Ti to povedlo.

10 Mixie Mixie | 16. března 2008 v 21:52 | Reagovat

Sborově: Díky ;)

11 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 16. března 2008 v 22:30 | Reagovat

Kdyby byl Voldy ještě pěknej, možná! bych si dala říct.... :D

12 Miraella Miraella | Web | 16. března 2008 v 22:37 | Reagovat

Já bych si teda dala říct s Voldemortem! Připadá mi ohromně sexy, jak je stylově zelenej...:D Ne... to fakt ne:D Ale třeba jako mladého Toma Raddla... to bych ho asi na místě znásilnila:D

13 sigam sigam | Web | 17. března 2008 v 9:16 | Reagovat

Tak to bylo... uf :-). Ženiální.

14 Vallie Vallie | Web | 17. března 2008 v 14:05 | Reagovat

Ty mě zkazíš, Mixie! Povídka měla zajímavý nápad, jen už mě ty erotické povídky moc nebaví, ¨nebylo by tam něco... normálního? ;)

15 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 17. března 2008 v 15:32 | Reagovat

Miraella.... Doufala jsem, že se někdo přidá. Nechtěla jsem rovnou říct, že bych ho chtěla dostat do postele. I když sex třeba na zemi by nemusel být špatnej... Víš, abych nebyla jediná Voldemortofilní zvrhlice :D Voldy... hm... podel mě je to sexy jak z něj jde strach. Samozřejumě bych nevyžadovala aby měl na sobě zelenej sliz a byl jen kost a kůže:D To je hnus, ale Voldy... Je to takový mentálně nevyvinutý naivní cosi... To je prostě SEXY! Hauuuuu! *Omlouvám se, kdybych střílela moc vysoko... Víte co, občas mě přepadne neočekávaně puberta... hm... >=) Těš se Voldýsku...

Dneska jsem ve škole nakreslila holčičku a nakonec z toho vznikla Voldyho dcera. Nevěděla jsem co jí dát za jméno. Tamara, Sereena, Tapeta, nebo Omítka... Nakonec se jmenuje Raddle's daughter. :D:DD:DD Originální že? Má stejnej frňák i oči. Jen jsem jí dala trochu červenejch melírů, takže vypadá jak rockerka. No zkusím to nějak vyfotit. chci se tím pochlubit=)

Asi bych už měla zkončit. Zase píšu kraviny=) Jak s tím Svatým Václavem. AVE Venca!

16 Mixie Mixie | 17. března 2008 v 17:15 | Reagovat

Luc, ty zvrhlíku jeden! :D

Vallie, kvůli tobě nepřibude jediný slash, dokud nenapíšu něco originálního! Slavnostně přísahám! :) Bereš? :))

Sigam: Ženiálnost je mé páté jméno. :)))))

17 Blanch Blanch | 7. dubna 2008 v 2:40 | Reagovat

sakryš..tohle si taky musím přečíst, myslím, že zítra jsem tu jako na koni...

škoda, že ej už tak pozdě...

18 Lejdynka Lejdynka | E-mail | Web | 11. srpna 2008 v 22:09 | Reagovat

Tohle mělo hodně dobrý nápad. Líbilo se mi, že se do Voldemortova domu (Malý Visánek?) posílají turisté s průvodci, a ty pomluvy, co kolují o Potterovi. Líbí se mi, že se do toho připlete nic netušící chlapec a ještě tak krásně vleze do pasti. Ale víš, co by se mi líbilo ještě víc? Kdyby to místo Voldemorta byl Tom Raddle. U fráze 'Voldemortovy dlaně etc.' jsem mírně zakašlala - nedokážu si ho představit, jak dělá něco takhle lidského, navíc náhodnému turistovi (pokud se tím nebaví běžně, což by bylo vtipné). Toma by mohl Ray přitahovat, nebo by to i on mohl dělat pro pobavení, ale hlavně - Tom je ještě člověk! :)

Občas jsi tam sekla nespisovný výraz, což mi celkem vadilo. U 'šáhl' jsem zakašlala ještě hlasitěji. Ale jinak styl hodně dobrý, gramatika taky (ale cosi jsem našla, jen si to pamatovat), i ten příběh - to by mohlo být klidně i delší, rozebrat to, pohrát si s tím, ale ani tak mi to nevadí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama