"Šramot" pro Luckily

31. března 2008 v 19:54 | Mixie |  Speciál
Hih, mno, mlčím, poslední dobou se toho stalo docela dost, ale koho to zajímá? Tady je povídka, kterou mi zadala Luckily, slova byla: Mixie, Catherrina, Luckily, Draco, svádění, život, propiska, Česká Republika. Pomlčím o zpracování, není to nic moc... Myšlenky se mi nějak točí kolem něčeo jiného... :)

Ten šramot byl přímo ohlušující.
Ozýval se z pravého rohu naproti nim. Nebyly si jisté tím, co ten šramot vydává. Třeba tam je myš. Nebo potkan. Třeba vřetenní kost nějakého mrtvého se snaží prohrabat ven.
Ta kost si nejspíš neuvědomuje, že to je zhola nemožné. Musela by na ten debilní kámen škrábat tisíc let, než by se jí podařil udělat aspoň malinký ďolík.
Ale stejně, ten šramot byl ohlušující.
"Cat?"
"Hm…"
"Máš ještě tu propisku?"
"Mám, ale…"
"Mám tady kousek papírového kapesníku, mohly bychom…"
"Luckily, a jak bys to chtěla dostat ven, když tu není ani okýnko a nemáme ani koho podplatit, aby to vynesl ven."
Chvíle ticha…
… přerušená šramotem. Ten zvuk byl ohavný.
"Mělo by po nás zůstat nějaká památka. Kdyby za pár let našli naše kosti, aby věděli, kdo to je."
"To je opravdu skvělý nápad Mixie, jenže nevím jak ty, ale já se ještě umírat nechystám," řekla Catherrina mírně naštvaně a hodně ironicky.
Ve tmě zavládlo opět ticho…
…opět přerušené tím příšerným šramotem.
"Stejně se ten kapesník za chvíli rozloží," vzdychla po chvíli Cat. "Z toho zvuku se zblázním."
Dívky byly velice unavené, protože již několik dní jedli jen zbytky, které porůznu našly po zemi,
-díky bohu za tu tmu díky bohu díky kdo ví co to je hnus odpor díky za tmu-
a vodu chytaly do váčků vyrobených z oblečení, které hodiny a hodiny držely u stěn, po níž pomaličku stékaly kapky vody. Tma okolo jakoby jim tlačila do očí. Vlastně měly všechny tři pocit, že jim oči zakrněly.
-už je nemám oči zakrněly je ze mě krtek haha krtek haha haha hlad voda zbytky šramot v rohu ten strašný šramot tma krtek kost haha-
"Chci domů."
"Já taky.
"Dřív jsem si stěžovala, ale co bych dneska dala za to, být zase v tý prdeli přezdívané Česká republika."
Opět ticho. A tak to šlo už dlouho. Prohodí pár slov, aby se ujistily, že pořád všechny žijí, a pak je ticho. Ze začátku volaly, křičely, bouchaly do stěn, ale účinek to nemělo žádný. Vůbec žádný.
Všechno zůstane uvnitř a nic se nedostane ven.
Krátkými rozhovory počínaje příšerným šramotem konče.
-bože můj ten šramot-
Luckily se za zády ozval potichý smích.
"Mixie, ty se směješ?" zeptala se Luc. Nebyla si jistá, která z jejích kamarádek vydává ten zvuk, který ji uvnitř vyděsil více než události předešlých několika dní.
"Jo, jo směju," odvětila Mixie a zachechtala se ještě víc. Znělo to jako smích šílence. Šílence, který se definitivně ztratil v bludišti rozumu.
"Proč?" ozvala se Cat. Taky byla vyděšená. Seděly zády k sobě a obě dvě, Catherrine a Luckily, cítily, jak se třetí dívka otřásá téměř hysterickým smíchem. Oběma proběhlo v hlavě to samé: ta holka se definitivně zbláznila.
"Mno, možná se směju proto, jaká to je ironie. Já a Draco Malfoy. Já, která toho malýho hnusnýho parchanta vždycky nenáviděla a štítila se ho. Já ho začnu svádět. Mno není to ironie? A kdybych ho nechala na pokoji a zaměřila se radši na toho úlisnýho slizouna Snapea, nevězely bychom teď v tomhle zajebaným vězení! Doprdele, tak téhle debilní ironii se teď směju!"
Mixiin monolog skončil a s ním ustal i její hysterický smích. Nastalo ticho, holky totiž nevěděly, co na to říct. Na jednu stranu měla pravdu. Ten večírek s převleky nebyl dobrý nápad. Jasně, maškarní, bezva, ale z toho krásnýho kluka, který jakoby vypadnul oka Tomu Feltonovi, se vyklubal pěknej úchyl. Vylákal je do svého domu, který vtipně nazval Malfoy Manor, mno a po několika vypitých flašek tvrdého alkoholu je šoupnul sem.
Kdo ví, co po nich chtěl.
Kdo ví, jestli vůbec něco po nich chtěl.
Každopádně ty tři už nevěděly, co je pravda a co fikce. Existují čarodějové nebo ne? Byl to všechno sen? Ale co z jejich předešlého života byl sen?
A co bude dál? Nechá je tady vyhladovět a umřít? Nebo má s nimi jiné problémy? A jsou doopravdy na Malfoy Manor, jak jim ten hnusnej chlápek říkal?
Pomalu tomu začínaly věřit.
Pomalu začínaly věřit, že jejich život brzy skončí.
Šramot nešramot.
"Já se z toho šramotu zblázním!" vykřikla Catherrina a vyskočila na nohy.
"Cat, ne!" vykřikla Luc, ale to už Cat běžela za zvukem s cílem původce toho zvuku rozdupat, zabít, co nejvíce mu ublížit, ale hlavně ať je už proboha ticho!
Mixie i Luckily vstaly a chtěly Catherrinu chytit, ale jak křičely a jejich hlasy se odrážely od stěn, naprosto ztratily dezorientaci.
A pak zavládlo ticho.
Hluboké ticho.
"Holky?"
Pláč.
"Kde jste?"
Strach.
"Cat? Mix?"
Tma.
Luckily stála v rohu a srdce jí strašně rychle tlouklo, jakoby se chtělo dostat ven z těla a utéct z toho hnusného sklepa, kam je zavřel Draco Malfoy. Vlastně ne, to nebyl Draco, ale jen převlečený chlápek. Draco Malfoy neexistuje. Malfoy Manor neexistuje.
Sakra, Catherrino, Mixie, kde jste?
-jsou pryč zmizely jsou mrtvé a ty taky tohle je peklo a tys je stáhla sebou bože jsi tak špatná peklo zůstaneš tu sama-
Za Luckily se ozval šramot.
Vlastně to znělo, jakoby se něco plazilo po zemi.
Zatínalo prsty do dlaždic, skřípalo nehty a přitahovalo se…
Přitahovalo se směrem k ní.
Nic neviděla, jen slyšela, jak je to blíž a blíž… Jak to sípá… Jak to po ní natahuje svůj pařát a stahuje ji to dolů…
Dolů do propasti.
Dolů do pekla.
Dolů…
Padá.
xxx
Luckily tvrdě dopadla na zem svého pokoje, až jí to vyrazilo dech. Ležela na zemi a šokovaně zírala do stropu.
"Jen sen… Byl to jen sen. Žádný maškarní večírek a pak únos. Nepotkala jsem se ani s Catherrinou ani s Mixie… Všechno se mi to jen zdálo…"
A pak se ozval na druhé straně postele šramot. Luckily se na sekundu zastavilo srdce. Ten šramot byl tak strašně známý…
"Mňau…"
"Matesi, já tě zabiju!" vykřikla Luc a skočila po svém tříletém kocourkovi, který si už hodinu brousil drápky hned u její hlavy.
"Tak tohle mi v životě nikdo neuvěří," pomyslela si Luckily a muckovala svého kocourka. "Takovéhle kraviny se mohou zdát jenom mě…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 31. března 2008 v 21:33 | Reagovat

Jakej Mates? Vanilka! :D

Já už myslela že se po mě sápá Samara :D

Jo a Mixie, děsně se podceňuješ, mám chuť omlátit ti mojí klávesnici o hlavu!

Samozřejmě to bylo jako vždy krásný, ale o to víc, že jsi to napsala pro mě, a ještě o to víc, když je to o nás třech s Cath=)=)=)=)=)=) Děkuju ti moc!!!!!=) Teď se budu ještě dlouho usmívat, ještě nikdy mi nikdo nic nenapsal (nepočítám smsky =)), natož jedna z nejlepších virtuálních spisovatelek a co víc moje kámoška!!!=)

Díkyyy! Nevím kdy to bude, ale na oplátku něco napíšu tobě. Když mi zadáš taky nějaký slova, nebo trmíny, do... Konce dubna ti naservíruju Drabble, nebo jednorázovku na stříbrným tácu=)

Tak? Doufám, že jsem tě potěšia, jako ty mě.=) Snad jsem na něco nezapoměla.

Už jsem děkovala a říkala, že se mi to moooooooooc líbilo? =) Ne?

Díky=) Moc se mi to líbilo... :D

2 Evuš Evuš | 31. března 2008 v 21:41 | Reagovat

prej nic moc...hele mě kdyby se myšlenky motaly kolem něčeho jinýho, jak ty říkáš, tak by se to, co bych stvořila, nedalo číst, jaká by to byla slátanina, ale to tvoje se dá číst a čte se to dokonce veeeeeeeelmi dobře!!! moc moc moc chválím!

3 Neonka Neonka | Web | 31. března 2008 v 21:49 | Reagovat

Pěkně, Mixie. Ale Ty to vždycky uvedeš, jako by ses ze to div ne styděla, to tedy nevím proč.

4 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 31. března 2008 v 22:08 | Reagovat

Vždyť to píšu! Moc se podceňuješ!

5 Mixie Mixie | 31. března 2008 v 22:16 | Reagovat

Jéjda... Mno tak děkuju, Luckily, neboj, to si piš že ti něco zadám! Jo a Matýsek je můj kocourek, promiň, na Vanilku jsem si nevzpoměla :(

Evuš, děkuji  za pochvalu, moc si ji vážím ;)

A Nei, já nevím, jak to říct, ale do svých děl dávám hodně ze sebe, vlastně se tak otevírám světu, což je pro mě jako pro zapřísáhlého introverta docela... Mno, jako bych vás nechala (obrazně řečeno) nahlédnout do mého deníčku.

Takže příště napíšu "Nejlepší co jste kdy četly! Vypadnou vám oči z důlku! Poslintáte si tričko!" a bude to lepší? :D

6 Catherrina Catherrina | Web | 31. března 2008 v 22:17 | Reagovat

Úplně mi z toho jezdil mráz po zádech! To bylo vážně neuvěřitelný - holka vážně se neznáme? Připadá mi, jako by sme to prožily, protože jsem se v tom úplně viděla. Jo, takhle nějak bych se asi zachovala. Co ty, Luc, taky to na tebe padlo jako ulitý?:))))

A prej, že to není nic moc! Holka, jak moc důvěrně chce tvůj zadek znát moje podrážky???=)))

Prostě to byl úžasnej zážitek. Zvlášť, když se z toho pak vyklubal sen!!!

Moooc krásný!:-D

7 Mixie Mixie | 31. března 2008 v 22:40 | Reagovat

Musím se přiznat, že jsem nevěděla, jak to zakončit... Tak jsem tam narychlo hodila tohle... Jinak jsem se snažila nějak vystihnout charaltery, ale znáte to, když se člověk zná je po netu... ;) A děkuju.

8 Catherrina Catherrina | Web | 31. března 2008 v 22:44 | Reagovat

Rádo se stalo!:-D

9 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 31. března 2008 v 23:05 | Reagovat

Luckily se za zády ozval potichý smích. Potichý? Ehh.... :D

Jo, tak nějak jak v tom příběhu bych se chovala=) Možná bych byla jetě o něco hysteričtější... =)

10 mardom mardom | Web | 31. března 2008 v 23:25 | Reagovat

No opravdu to bylo úžasné, docela zajimavá zápletka :-)

11 Neonka Neonka | Web | 31. března 2008 v 23:55 | Reagovat

Jo Mixie, dej tomu správně rajcovní úvod, a ostatní už půjde samo. Ne, já to chápu, to s tím otvíráním se. Hádej jaký je důvod, proč nepíšu žádné básně ani prózu, nic. Tedy kromě toho, že to neumím, že.

12 Ice Ice | Web | 1. dubna 2008 v 16:57 | Reagovat

Mixie, můžu tě o něco poprosit? Nevím jestli ses už zaregistrovala (jestli tedy chceš) v "sčítání" u mě na blogu. Pokud jo a posílalas to přes zprávu autorovi, tak zpráva nedorazila. Blogy zase nezklamaly svou výkonností. :( Mohla bys kdyžtak napsat znovu, buď do komentářů nebo přímo na mail? Děkuju a omlouvám se za propagaci svojí ankety.

13 Mixie Mixie | 1. dubna 2008 v 18:50 | Reagovat

Ice v poho vždyť to mám i v odkazech ;)

14 strigga strigga | Web | 1. dubna 2008 v 19:22 | Reagovat

Nejvíc mě rozesmálo "Ztratily dezorientaci" :) u toho jsem nemohla.. a dneska je Apríl a dvojčata Weasleyovic maj narozeniny... :)))

A RVE MI SRDCE, ŽE NEMŮŽU JEŠTĚ JEDNOU HLASOVAT! :))

15 Mixie Mixie | 1. dubna 2008 v 19:27 | Reagovat

A pro co že bys to znova hlasovala, Strigg? :))

16 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 1. dubna 2008 v 22:56 | Reagovat

Tyjo Mixie, co kdybych ti zadala další drabblátko co by sna to řekla?:D

17 Catherrina Catherrina | Web | 1. dubna 2008 v 23:22 | Reagovat

Mix, můžem ti udělat drabble - nálet?:))) Taky bych ti něco zadala...:)))

18 Mixie Mixie | 1. dubna 2008 v 23:42 | Reagovat

Zadejte, na Vánoce se možná dočkáte :D

19 Catherrina Catherrina | Web | 2. dubna 2008 v 7:09 | Reagovat

Tak fajn =)

20 Anči Anči | Web | 2. dubna 2008 v 15:08 | Reagovat

Prej nic moc! ty jsi střevo!

Stejně já tě obdivuju!

Nejdřív z toho udělat takovei horor...A potom takhle nečekanej konec!:D

Strašně se mi to líbilo!:D

šramot-kocour brousící si drápky...OMG!:D

Supr..:D

21 strigga strigga | Web | 2. dubna 2008 v 20:35 | Reagovat

Mixie: Pro slizkou zelenou hmotu poletující širým Vesmírem... já chci být DVAKRÁT slizká zeená hmota poletující širým Vesmírem... :)))

22 Vallie Vallie | Web | 3. dubna 2008 v 13:51 | Reagovat

Pěkná povídka a myslím, že docela i dlouhá... a strašidelná :) jenom mě tam mesedělo slovní spojení "naprosto ztratily dezorientaci" buď jsem to npochopila, nebo spíš měli ztratit orientaci, ne?

23 Mixie Mixie | 3. dubna 2008 v 14:43 | Reagovat

mno jo Valli, máš pravdu, ale nechám to tam jako příklad, že i já se pletu a píšu blbosti ;)

Strigg: Širý vesmír tě, zelená slizká hmoto, uvítá klidně jen jednou :)

24 Miraella Miraella | Web | 5. dubna 2008 v 16:13 | Reagovat

Konečně jsem se dostala k tomu, abych to okomentovala, i když se přiznám, že jsem si to přečetla už před pár dny o informatice.

Hodně mě to zaujalo, ostatně jako všechno, co napíšeš. Umíš si asi představit, jak sedím nalepená na monitoru, na uších mp3 s takovou metalovou tajemnou hudbou, žužlám si palec a úplně supím, co bude dál. Musel na mě bejt fakt boží pohled, možná proto se mi Jana chechtala, když jsem se zase rozhodla vnímat svět (=když jsem dočetla). Páni, bylo to hrozně opravdový, jako kdybych tam s váma trčela v tý tmě a poslouchala, jak šílíte. Ono i to šílenství bylo dost nakažlivý. Jednoduše to byl geniální nápad a úchvatný zpracování. :)

25 Mixie Mixie | 6. dubna 2008 v 11:58 | Reagovat

Wow, to jsem ráda, že se ti to Mir líbilo :) Taky mám v kompu takovou gothickou hudbu a při ní se píše jedna báseň :)

26 Aikaterine Aikaterine | Web | 6. dubna 2008 v 20:23 | Reagovat

Moc pěkný! Ty máš fakt nadání, to musím říct. I napínavé to bylo. (teda alespoň pro mne :) )

27 Mixie Mixie | 11. dubna 2008 v 12:05 | Reagovat

Jujky, děkuji ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama