Úsměv

25. března 2008 v 19:57 | Mixie |  M*A*S*H (SLASH)
Nebudeme to hrotit, co říkáte? Stejně pak většinu řeknu v komentářích... Jen mám ještě jednu otázku...

Co byste říkali na PWP (detailní popis sexu) povídku MASH? Docela mě to láká... Zatím jsem se tomu vyhýbala, můj slash je spíše pocitový, stejně jako tato povídka... Mno, uvidíme... ;)
Tma.
Černá a nepropustná tma. Slyším jen slabé ozvěny svého srdce. Buch buch. Buch buch. Slaboučké, tiché. Jak dlouho vydrží? Jak dlouho vydržím já?
Dokud ho naposledy neuvidíš.
Neuslyšíš.
Nepolíbíš.
xxx
"Plukovníku, už víte něco nového?!" BJ vtrhl k plukovníku Potterovi jako uragán. Plukovník stál u okna a díval se do tmy.
"Ne, synku," zakroutil hlavou. "Ještě ho nenašli. Oblast, ve které se ztratil, je prý silně ostřelována. Je hluboko v území nepřítele." Plukovník se otočil. V koutku oka se mu třpytila slza a na čele se mu objevilo více vrásek než obvykle. BJ se cítil tak strašně bezmocně. Jeho nejlepší přítel je tam někde, možná úplně sám, možná zraněný, možná krvácí…
xxx
Nepolíbíš. Jako bys jej někdy líbal.
Ale ano. Tisíckrát. Milionkrát. Ve svých snech a představách jsem se s ním líbal. A nejen líbal.
Jsi bláhový. Umíráš. Cítíš, jak krvácíš. Kdyby si byl co k čemu, otevřeš ty zkurvené oči, najdeš kufřík a ošetříš se. Do prdele, vstávej! Hned!
Nemůžu. Cítím se hůř než po týdenním tahu v Soulu. Nech mě být. Chci vzpomínat, než umřu.
xxx
"Je to moje vina," řekl BJ. Plukovník mu položil ruku na rameno a pevně až otcovsky ho stiskl.
"Není. Nemůžeš za to."
"Ale byla řada na mě. Já jsem měl jet na první pomoc, ne on. Kdybych se nezpozdil…" BJ zabořil hlavu do dlaní. Hlavou se mu honily jen ty nejhorší představy.
"Mysli na něj," zašeptal Potter a postavil se ke dveřím. "Mysli na ty hezké chvíle a dodávej mu v duchu sílu. On tě uslyší. Nejlepší přátelé se vždycky uslyší," řekl, vyšel z kanceláře a nechal tam BJ samotného.
On myslel. Vzpomínal na alkoholové dýchánky v bažině. Vzpomínal na naschvály Frankovi a Winchesterovi. Vzpomínal… A do vzpomínek náhle vtrhl zvuk dopadajících bomb.
xxx
Výborně. Nevšímej si toho okolo. Zalez do nejbližší díry a ošetři si tu nohu.
Ano, vyjímečně máš pravdu. Převalím se na břicho. Oči mám přivřené. Jsou plné prachu a nejrůznější špíny, téměř nevidím. V noze mě strašlivě zabolí. Ohlédnu se a vidím, jak ji mám v koleni ohnutou do pravého úhlu. Mám vyhozené koleno. To asi sám neošetřím. Potřeboval bych tady další ruce. BJ ruce.
Nemysli teď na něj. To můžeš až pak, až se doplazíš do tý zkurvený díry po tý zkurvený bombě.
Máš pravdu. Máš pravdu. Žádná bolest, žádné vybuchující bomby vedle mě, žádný BJ.
xxx
Bj nemohl vydržet to napětí a šel si do jídelny pro kafe. Cestou ho provázely soucitné pohledy ostatních. Snažil se jich nevšímat. Nalil si kafe, aniž by se na kohokoli podíval, a zase vyšel z jídelny ven.
Postavil se vedle bažiny a pozoroval soumrak. Soumrak ale narušovalo světlo vybuchujících bomb. Vzduchem se k němu linulo jejich téměř rytmické vybuchování.
Bum.
Bum bum.
Bum.
Bum bum.
A ranění nikde. Nemohou se k nim dostat, všechny přístupové cesty po zemi nebo vzduchem jsou zablokované.
Bum.
Bum bum.
Bum.
xxx
BUM!
Tak tohle bylo těsné. Ležím v příkopu a zhluboka oddechuju. Noha mě strašně bolí. Jestli se do několika hodin nebude operovat, přijdu o ni. Snažil jsem se ji narovnat, ale bolest byla strašně velká.
Tak to je špatný hochu. No co budeš dělat?
Už nic. Naděje na záchranu je malá.
Tak mu to napiš. Znáš to, poslední vůle, dopis, závěť, vysvětlení…
A co mu mám asi napsat? Že ho mám rád nejen jako nejlepšího přítele? Že si každý večer představuju, jak se spolu milujeme? Že občas mívám problém, když jsem s ním ve sprše? Že moje poslední myšlenka patřila jemu?
---
Teď mlčíš co? Srabe…
BJ, kurva, potřebuju pomoct…
xxx
"Kurva, potřebuje pomoct!"
BJ mrsknul hrnkem o zem. Rozhodl se v jediné vteřině, i když na to myslel celé dva dny, co byl jeho nejlepší přítel nezvěstný.
Vozový park nebyl zrovna přeplněný džípy, ale jemu nezáleželo, čím pojede, hlavně ať to má čtyři kola a volant.
xxx
Před chvílí jsem měl záchvat kašle a mám pocit, že jsem na chvíli upadl do bezvědomí, což je teda výkon. Dělostřelectvo asi nemá přestávky na oběd. Nebo večeři. Podle tmy okolo to tak vypadá. Nebo už mi oči vypověděly službu?
Necejtím nohu. To je špatný. Myslím, že o ni přijdu. S trochou štěstí jen o ni, pokud mi ji amputují, když ne, dostanu infekci a umřu.
Umřeš. A už ho nikdy neuvidíš.
Náhle mě popadl vztek při pomyšlení na něj. Z očí mi začaly téct slzy vzteku i smutku.
On měl zemřít a ne ty. On měl jet, ale nejspíš se někde zpozdil v baru s nějakou korejskou děvkou.
Ne, BJ ne, on ne…
On se s ní někde peleší a ty tady ležíš a umíráš a trápíš se myšlenkami na něj. Kdyby to nebyla pravda, už by tady byl. Ty bys pro něj přijel okamžitě, ne?
Přijel, ale…
Ale on ne! Je tu? Není! Nechal tě tu! Jsi mu ukradenej! Jseš jen zasranej buzík a stejně umřeš!
Mlč…
Jseš jen ZASRANEJ BUZÍK a…
DRŽ HUBU! DRŽ HUBU! SKLAPNI!
xxx
BJ strašně rychle tlouklo srdce. Bál se a klidně by to přiznal komukoli. Kolem něj zuřila válka. Cestou potkával spoustu raněných, ale i zdravých. Většinou na něj mávali a křičeli, ať se vrátí, ale on jel dál, na první pomoc. Věděl docela přesně, kde to bylo, včera dlouho studoval mapy a přemýšlel, kde může ležet…
Nějakou dobu už jel osamocen. Překvapilo ho, že nenarazil na nepřátele. Měl štěstí, boje se přesunuly nejspíš jinam. Nikoho nepotkával. Dokonce na chvíli utichlo i bombardování. Zpomalil. Nevěděl přesně, kde je. Nechtěl ho minout. Podle mapy, kterou měl přesně obtisknutou v paměti, měl být už blízko.
"Drž hubu!"
BJ náhle zabrzdil, až ho to hodilo na přední sklo. Vypnul motor a poslouchal. Měl pocit, že ho slyšel, ale nebyl si tím vůbec jistý.
"Drž hubu!"
Ano! Nemýlil se. Napravo od něj někdo vykřikl. Popadl kufřík a vyskočil z auta. Chvíli poslouchal, ale nastalo ticho.
"Sklapni!"
BJ se rozběhl. Kličkoval mezi příkopy, nánosy hlíny a dírami po bombách a hledal ho.
xxx
V krku se mi utvořil chuchvalec krve a bránil mi v dýchání. Začal jsem chroptět. Nedostávalo se mi kyslíku. Blbej vnitřní hlas! Kdybych nekřičel, můžu dýchat!
"Vydrž kamaráde!"
Cože? Nejdřív mi nadává do buzíků a teď? Nevidím. Pálí mě oči. Bolí mě noha. Nemohu dýchat. To je konec. Točí se mi hlava a chce se mi zvracet, ale zvratky zůstávají v krku společně s krví…
"Vydrž Hawkeye, vydrž!"
BJ?
"Poslouchej, teď provedu trachiometrii, musíš to vydržet."
Trachiometrii? BJ… BJ… Tma… kyslík… potřebuju… dýchat… vzduch… BJ…
"Nádech!"
Náhle jsem ucítil, že mi do plic proudí nádherný kyslík. Slyšel jsem, jak otvorem v krku protéká krev smíchaná se zvratky, ale bylo mi to naprosto jedno, já dýchám!
Za chvíli začínám rozeznávat tvary. První, co vidím trochu jasně, je naprosto otřesný knírek.
Snažím se mu něco říct, ale BJ zavrtí hlavou, ať mlčím. Tak se jen usměju.
Jeden jediný úsměv. A pak jsem upadl do bezvědomí.
xxx
Zpátky jel BJ pomaleji. Nechtěl se vybourat hned po tom, co Hawkeyho našel. Nechtěl si ani představovat, co všechno musel zažít. Vypadat strašně. A bál se, že přijde o nohu. Ještě předtím, než Hawkeyho naložil na džíp, se na něj dlouho díval. Na jeho úsměv. A musel se usmát taky. Jeho tvář už nikdy nebude taková jako před tím. Přibudou jizvy i vrásky. Na těle i na duši.
BJ si povzdechl. Pak se nad ním sklonil a jemně jej políbil. Krátce, téměř vůbec, ale jeho rty zavadily o Hawkeyho.
Když jeli zpátky, BJ se zdálo, že Hawkeyho úsměv je o něco širší než předtím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kahl Kahl | E-mail | Web | 25. března 2008 v 20:18 | Reagovat

Dej mi čas, než to rozdejchám...

.

.

.

Oukej. Je to úžasný! Tak upřímný... Někde se mi sice něco nelíbilo, ale jak vkládáš myšlenky do textu je skvělý. Hmm, za 1? :)

BTW, mě by PWP nevadilo. Obdivuju ty, co to zvládnou tak, že to není primitivní...

2 Mixie Mixie | 25. března 2008 v 20:24 | Reagovat

Napiš co ti vadilo, budu jen ráda? Kritiku přijímám a neodmítám :) PWP... Láká mě to, ale právěže se bojím, že by se to zvrhlo v prostý popis jak vystřižený z Lea... :(

Jo a jinak Kahl moc děkuju! ;)

3 sigam sigam | Web | 25. března 2008 v 20:27 | Reagovat

To bylo nádherné. A nemysli si, že ti tu povídku chválím jenom proto, že ty jsi pochválila tu moji :). Chvíli jsem si myslela, že Hawkey zemře... to pomyšlení se mi ani trochu nelíbilo. O to víc se mi líbil ten konec. Byl úžasný a na tváři jsem kvůli němu měla takový ten slas(h)tný úsměv :). A proti tomu PWP nic nemám *zvrhlý úsměv*.

4 Mixie Mixie | 25. března 2008 v 20:30 | Reagovat

Nemyslím... :) Já jsem nad tím víc než chvíli uvažovala ;)

Děkuju :-* :))

5 Catherrina Catherrina | Web | 25. března 2008 v 20:48 | Reagovat

Hezký! Mě se už od začátku nezdálo, že bys nechala Hawkeyho umřít...:))) Strašně moc se mi líbila ta pochybnost, že by BJ nechal Hawkeho jen tak umřít. Bylo to tak nějak celkově krásně rozepsaný a co teprve ten konec!!!:)))

6 Mixie Mixie | 25. března 2008 v 21:58 | Reagovat

Přemejšlela jsem jak to zakončit. Přišlo mi zajímavé udělat tam ten paradox - oba dva po sobě tajně touží, ani jeden nemá odvahu... A kdo ví, jestli byl Hawkeyho úsměv opravdu širší nebo ne.... :)

7 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 26. března 2008 v 8:23 | Reagovat

Kdo ví? Přece autorka ne? =)

Když jsi mi tak zdrhla s icq, nemohla jsem to okomentovat, takže se těš >: D

Na Mash jsem se s radostí kdysi koukala, ale kdo je kdo podle jmen si už nepamatuju. Vím jen že se nejspíš jedná o ty dvě hlavní postavy co byli kamarádi... Ale Rozeznat Hawkeyho a BJ fakt neumim:D

No mě bohatě stačilo ,když jsem si dosadila jiný jména=) Promiň =)

A byl to úžasný, ale na celej ten příběh cos teď sepsala je to hrozně krátký, bylo to takový rychlý:D

8 Vallie Vallie | Web | 26. března 2008 v 12:23 | Reagovat

No, myslím, že něco takovýhleho bylo i v seriálu... teda nemyslím ten románek, ale všecko to ostatní... Je to pěkně popsaný, jen nevím, kam pořád na ty romance chodíš:D

9 Mixie Mixie | 26. března 2008 v 15:29 | Reagovat

Mně takovéhle situace přišly vždycky strašně romantický... Ách jo asi jsem se zamilovala :))))

Chápete to, já a romantik?? To je něco neuvěřitelného... Třeba fandom HP a romantika mi nejde vůbec dohromady, ale MASH a romantika... Mno... Asi si půjdu dát studenou sprchu :D

10 sigam sigam | Web | 26. března 2008 v 15:44 | Reagovat

Taky nemám romantiku ráda. Jsem na ni docela alergická, ale u toho slashe... *taje*.

11 Vallie Vallie | Web | 26. března 2008 v 16:06 | Reagovat

Já se považuji taky za romantika, ale já nevím... tenhleten styl mi prostě nějak nesedí... Jsem asi holt divná, no:/

12 Mixie Mixie | 26. března 2008 v 16:38 | Reagovat

Ale proč divná? Každému se líbí něco jiného, to je úplně normální :) A má a tvoje tvorba, Vallie, to je opravdu jako oheň a voda :D

Sig, ale sem tam trocha té romantiky neuškodí, ne? ;))

13 Kahl Kahl | E-mail | Web | 26. března 2008 v 17:19 | Reagovat

Ani tam nejsou vyloženě chyby, ale někde se mi určitá věta nelíbí. Ale to je věc názoru. Nevím jestli mám vůbec právo kritizovat. :)

14 Neonka Neonka | Web | 26. března 2008 v 17:32 | Reagovat

Na tyhle pocitovky jsi asi expert. Moc slashů jsem tedy v životě nepřečetla, většinu navíc tvoří ty Tvoje, ale stejně Tvé slashe musím trochu obdivovat. Ale souhlasím s Kahl, některé věty nebo spojení mi příliš nesedly. PWP? Zkus to, jestli se budeš držet svého stylu, určitě se to nezvrhne.

15 Mixie Mixie | 26. března 2008 v 19:09 | Reagovat

Asi si dám od slashe na chvíli pokoj. Mám pocit, že jsem mírně "vycucnutá" a kvalita by zase klesala. Čeká mě trochu pernej tejden, ale já se nedám a budu psát, Jeden svět nebo ne! (Ehm, to nic, osobní složka ;))

Ale abyste aspoň jedna napsala konkrétní případ, abych věděla co zlepšit, to ne! :D:D

16 sigam sigam | Web | 26. března 2008 v 21:07 | Reagovat

No jo, neuškodí. Ale všude kolem je jí až moc :).

17 LUCKILY LUCKILY | E-mail | Web | 26. března 2008 v 21:45 | Reagovat

AHA...:D Takže tm, že je jí moc, znamená, že už toho bylo dost? Že žádná další by už neměla být napsaná? Sakra:D Všechny moje nápady mají základy v lásce... A já myslela že romantika je oblíbená... =) Mě romantika nevadí, jen by neměla povídka mlít jen o vztahu, ale měli by tan být i běžný věci, na který lidi zapomínaj. Takže když je povídka zaměřená jenom na lásku, po nějaký době mě to přestane bavit... Ale romantiku čtu ráda...

18 Grey lady Grey lady | Web | 29. března 2008 v 13:04 | Reagovat

Ehm... Jak se odborně říká, že člověk nemá slov?

A jsem zvědavá, jak se s PWP vypořádáš. :)

19 Mixie Mixie | 29. března 2008 v 16:27 | Reagovat

Mno nevím, jak se to říká, a u tohoto případu to ani nechápu :)))

Děkuji. Na to PWP... Mno *jiskřičky v očích*

20 Blanch Blanch | 7. dubna 2008 v 2:33 | Reagovat

aaaaaaaaaa...no Mix, tohle si žádá pokračování!

To nemůžeš takhle nechat..u nevysloveného :))) Tohle neee!

Ale byla to krása! Krása!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama